Při napadení nespoléhejte na své okolí

Většina útočníků si vybírá pro své útoky odlehlá místa, kde je oběť sama. Ovšem může se stát, že k napadení dojde i někde, kde je hodně lidí. Je pak větší šance, že vám nikdo pomůže? Ukazuje se, že tomu tak není. 

Více lidí, menší šance na pomoc 

Věděli jste, že když se dostanete do stavu nouze, je větší pravděpodobnost, že se dočkáte pomoci, když je v okolí jeden člověk, než když je jich několik?  

Možná vás také zamrazí, když si občas přečtete, že došlo k přepadení na ulici či jiném rušném místě a oběti někdo nepomohl. A nemusí jít jen o přepadení, ale třeba o situaci, když někdo zkolabuje. Kolem oběti projde mnoho lidí, ale ne každý se zastaví, aby zjistil, co se děje, případně přivolal pomoc. 

Efekt přihlížejícího 

Výše popsaný jev byl zkoumán psychology. Zájem o něj byl rozpoután zejména poté, co v roce 1964 byla přepadená, ubodaná a znásilněná dívka, a to na přehledné ulici. Hluk sice probudil mnoho lidí, ale nikdo pohotově na situaci nezareagoval. 

Psychologové to nazývají „efekt přihlížejícího“, který obecně vyjadřuje, že čím více lidí je přítomno nouzové situaci, tím je menší pravděpodobnosti, že oběti někdo pomůže. 

Proč tomu tak je? Lidé nemají s krizovými situacemi zkušenosti a často nedokážou rychle vyhodnotit, zda je opravdu člověk v nouzi, či by se jen „zbytečně“ pletli do cizích věcí.  

Často i člověk váhá, jestli má zareagovat, ale vidí kolem sebe jiné lidi, kteří nic nedělají, což ho utvrdí v tom, že situace není tak vážná. Druhým aspektem, který se podílí na efektu přihlížejícího, je rozptýlení zodpovědnosti. Není jen na něm, aby zasáhl. Může to přeci udělat kdokoliv jiní. Jenže když si toto řeknou všichni lidé, důsledky pasivního přihlížení mohou být fatální.  

Proto když najdete ležícího člověka na procházce v lese, kde nikde nikdo není, je větší šance, že mu poskytnete pomoc. Bude to totiž jen na vás, a to vás spíše donutí jednat. 

Zasáhnout či nezasáhnout? 

Pokud vidíme na ulici osobu, která leží a nehýbe se, měli bychom se pokusit zjistit, jaká je příčina a jestli tento člověk není opravdu v nouzi. Často takového člověka automaticky vyhodnotíme jako opilce, ale dotyčný může být třeba diabetik a mít hypoglykemický šok. 

Jinou situací je, pokud se staneme účastníkem přepadení. Základem by mělo být přivolat policii a zpravidla i zdravotníky, ale co dělat do té doby, kdy může jít oběti o život?  

Je třeba vyhodnotit situaci, což nebývá snadné. Často se totiž rozhodujeme jít dobrovolně do nebezpečné situace, která ani pro nás nemusí skončit dobře.